Ochladnutí vztahu

[Apajda]

Ahoj, je mi 27, mám (měla jsem?) přitele, je mu 34. Jsme spolu s jednou půlroční pauzou bezmála 5 let a máme takový zvláštní vztah, kdy žjijeme každý jinde, já pracuju na krátký a dlouhý týden a jezdím domů vždy o tom vlném víkend, někdy i všední dny, jak se mi chce a jak to vyjde. A asi tak před půl rokem jsem začala cítit, že ten vztah začal napřed z jeho, pak i z mé strany ochládat. Naše hádky probíhají tak, že se klepou lustry, vyhrožujem si rozchodem a bůhví čím a druhý den při snídani o ničem nevíme :-) jako každej chlap má dobré i špatné vlastnosti (špatné - neumí šetřit, akže je večně bez peněz, zodpovědnot není jeho silná stránka a všechno aby mu člověk říkal desetkrát, dobré - umí vařit, postará se v takovém tom smyslu, nakoupí, vypere, zatopí, dodává odvahu..). Ale už muna mně asi nezáleží. Třeba mi říkal, že mi k promoci dá polovinu penez na šaty (stály přes 2000) a nedal mi ani ťuk... a podobne. No ale proč tohle píšu. Asi před dvěma měsící si koupil bazarový playstation a scházejí se u něj s kámošema a hrajou. Jakože když jsem v práci, je mi to jedno, ono na maloměstě není moc do čeho píchnout. ale nelíbí se mi, že to začalo dostávat přednost i přede mnou - jako taky si někdy zahraju, ale ne 6 hodin v kuse :-( No a včera večer jsem mu volala, opět hráli, tak se se mnou skoro nebavil a po deseti minutách to ukončil, že nemá čas, takže jsem se naštvala. Možná k tomu i přispělo, že se ptal, co dělám a já na to, že koukám na facebook a on, co je tam zajímavého a já, že se mi zasnoubila spolužačka (první zajímavé info, na kteé jsem narazila) což on okamžitě asi pochopil tak, že chci být zasnoubená taky, nebo co. No každopáně jsem se lehce chytli a ukončili to. byl u něj v tom okamžiku kamarád, kterého respektuju a kecám s ním, ale moc ho nemusím, a moje sestřenice. No a ani jeden jsme ten hovor nezavěsili, takže jsem pak slyšela, jak mně s tím kámošem docela ošklivě pomlouvají. jakože můj vytáhl historku, jak jsem mu říkala, že s tím dárkem k promoci dělal takové obstrukce, že jsem se bála, že je to snubní prstýnek a ono že nic. a začali se tomu smát jako naprosto blbému nápadu a tak dále další věci, neslyšela jsem každé slovíčko, po asi 35 minutách jsem to zavěsila. jenže měla přijít kámoška, a já nedokázala přestat brečet, dokud to nevyřídím, tak jsem mu pak zavolala a on mi řekl, že to tak nemyslel. jenže nevím, jestli věděl, že jsem slyšela i to, co jsem neměla. chce to řešit až osobně. Dneska jsem mu napsala, ale nepíše. Marodí, takže je možné, že spí nebo nemá kredit, ale víte jak... není to moc velká možnost. vlastně ani nevím, jestli mi lze poradit. Spíš sem to nechtěla nechat v sobě a zároveň kámoškám to nechci říct do té doby, než to pořeším s ním...

[Iwab]

Nevyplácí se nezavěšovat to se pak o sobě můžeme dozvědět nepříjemné věci, na druhou stranu, když se o vašem vztahu chceš dozvědět něco víc a chceš ho třeba ukončit, tak to naopak dobré je, máš argument
Jen, v přítomnosti kamarádů se toho namele, aby si náhodou nemysleli, že je podpantoflák Neber to tak vážně a promluvte si o podstatných věcech, je lepší chvilku počkat až odezní emoce, pak se všechno řeší líp. Držím palce

[DIVA]

Nezůstávej ve vztahu, kde Ti není dobře.
Ještě to nemáš zapotřebí (děti, společný majetek atd.)

[celem]

Iwab, to jsem si taky hned říkala, že není dobré poslouchat cizí hovory, člověk se pak dozví věci, které vůbec vědět nechtěl. Ale na druhou stranu by mě hodně mrzelo, kdybych věděla, že o mě partner mluví před druhými nepěkně a s pohrdáním. To by mi hodně vadilo, takže bych se podle toho zařídila. Myslím, že rozumný muž před druhými nemachruje ve smyslu, že není podpantoflák. Taky bych si před druhými nedovolila pomlouvat a hanět manžela, i kdybych měla zlost, jsou věci, které se prostě nedělají.

[celem]

Nezůstávej ve vztahu, kde Ti není dobře.
Ještě to nemáš zapotřebí (děti, společný majetek atd.)

Divuš, souhlas.

[Apajda]

Tak nevím, jestli to bylo úplně hanění, začátek byl spíš popis situace ve stylu "jéžišmaria, ona se na mě zase naštvala, nevím, co zase má". Ale stejně to nechápu. Vždyť dřív jsem byla několikrát svědkem, že když o mně někdo jen naznačil něco špatného, tak málem dostal. Pořád mi říkal, jak mně má rád. Situace nedávné (cca dva týdny) - já: "ani ten kocour už za mnou nechce jít a jde jen za tebou" On: "no jo, kocour chodí za mnou, naše mimčo bude zase chodit za tebou". Nebo choval kocoura na klíně jakoby na jedné straně a z ničeho nic povídá: "už se těším, jak budu takhle chovat na jedné straně kocoura, na druhé mimčo." Když jsem na dovolené onemocněla, tak mi vařil, lítal do obchodu a kvůli zimnici ochotně vytápěl celou chatu na 35 stupňů. ta dovolená byla letos v červenci. a za včerejšek mi napsal poouhou jednu zprávu a to až v osm večer (a to mu mne beztak připomněla sestřenka, která se ptala, kdy přijedu - on ani nevěděl, že přiujedu, ačkoli jsem mu to minulý týden říkala a sám se mne pak ještě ptal, který to bude přesně den.). Nechápu prostě ten obrat.

[Cryp]

Ahoj Apajdo,
My ti asi s urcitosti nerekneme, jestli jeho vztah k tobe skutecne ochladl, nebo delas z komara velblouda ("Mam pritele... mela jsem?.."). Nevim, po 5ti letech vztahu mi to prijde podivne, ze se poskarpite po telefonu, pak ti dalsi den nenapise (nebo napise jenom jednou) a ty uz myslis na rozchod, na ochladnuti... pricemz si to soucasne vyvracis tim, ze by pro tebe udelal prvni posledni a pocita s tebou do budoucna. Dela to na me zvlastni dojem, mozna jsem dobre nepobrala, cos chtela napsat.

Jestli neni jadro pudla v tom, ze na to, jak jste spolu dlouho, bys uz ocekavala nejake posunuti (minimalne ke spolecnemu bydleni, 5ti lety vikendovy vztah, kde se delaji narazky na miminko... no nevim). A on je si toho podle vseho dobre vedom, ale bud neni jeste pripraveny, nebo pro nej nejsi ta prava, to tezko rict. Ale z tebe mam pocit, ze jsi dost frustrovana a pokud se neco nezmeni, bude ti vadit cim dal vic veci a budes jim pripisovat cim dal vetsi vyznam.... Nevim, co bych ti poradila, asi dat si nejaky cas na rozmyslenou a pak si s nim sednout a vylozit karty na stul, jak to mezi vama vlastne je....

[Cryp]

Kazdopadne poslouchat 35 minut nezaveseny hovor?

[DIVA]

Nebo choval kocoura na klíně jakoby na jedné straně a z ničeho nic povídá: "už se těším, jak budu takhle chovat na jedné straně kocoura, na druhé mimčo."

Tím vytápěním by u mě získal sice "sto bodov", ale nevím, nevím, jestli Tě těmi poznámkami (viz výše) tak trošku duševně netýrá. Povahy jsou různé.

[Knoflíček.cz]

Na 1 fóru jsem teď četla tak šílený příspěvek,že Vám ho sem "musím" dát.A to s ním ještě vydržela dalších pár let.A má pravdu-takové věci,natož něco takového ,my si setsakramentsky pamatujem. (Na) to se zapomenout nedá.
Téma se jmenuje "Když nepomůže ten nejbližší"
*************************
Moje manželství pro mne skončilo ve chvíli, kdy jsem si na naší společné dovolené naštípla kotník. Dovolenou jsme trávili s partou našich společných kamarádů a s našimi dcerami tehdy 2 a 6 letými. Úraz se mi stal při hraní volejbalu. Když jsem se po dopadu na zem zhroutila bolestí, starali se o mě všichni, vyjma mého manžela.
Zatímco mne kamarádi téměř nesli ke studni,abychom mohli nohu ochladit(utrpěla jsem zřejmě posttraumatický šok, točila se mi hlava, zvracela jsem)on celou dobu vykřikoval, že to nic není a ať mne nechají být a hrají dál. Ostatní na něj nedali, pomohli mi a nakonec odtransportovali do nemocnice.
Když mne přivezla kamarádka zpět do kempu a já konečně zdrchaná padla do postele přišel s tím, ať nepočítám, že se bude starat o NAŠE děti, že má svou DOVOLENOU a tu si chce užít, tudíž se hned vracíme domů a on si dovolenou ukončí a posléze užije jindy a jinak. Bylo mi hrozně zle, potřebovala jsem ujistit,že je tu pro nás, když já se na berlích sotva udržím a nemůžu se momentálně starat ani sama o sebe, natož o dva malé děti.
Vůbec ho nezajímalo, co si doma sama s dětmi počnu, jak se domů vůbec dostaneme(byla jsem jediný řidič v rodině), zkrátka on si nebude "plácat"dovolenou na můj úraz. Je to už deset let a přesto si svoje pocity pamatuju se vší intenzitou toho zklamání. Do té chvíle jsem si myslela, že mám fajn chlapa pro život a fajn tátu pro naše děti, od toho okamžiku, až do rozvodu, které se odehrál až osm let po této příhodě, bylo pro mne naše manželství mrtvé.